JAVOŘICE
stavební bytové družstvo

Staňkova 196
Telč

Směrnice č. 11/2023

JEDNACÍ ŘÁD

 

JAVOŘICE, stavební bytové družstvo

se sídlem Staňkova 196, v Telči , PSČ 58856,

IČ: 00049409,

zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně

v oddílu DrXXXIV, vložce 83

(dále jen družstvo)

 

I.

Úvodní ustanovení

 

Čl. 1

Jednací řád družstva upravuje postup orgánů družstva při jejich ustanovení, jednání a rozhodování. Ustanovení jednacího řádu jsou závazná pro všechny orgány družstva.

 

Čl. 2

1.             Základní ustanovení o orgánech družstva, zejména počet jejich členů, délka jejich funkčního období, způsob ustanovení, působnost a způsob jejich svolávání a jednání jsou obsažena ve stanovách družstva.

2.             Orgány družstva jednají a rozhodují v souladu s právními předpisy, stanovami družstva a vnitřními předpisy družstva.

3.             Usnesení, další rozhodnutí a vyhotovení dokumentů zachycujících tyto akty musí být v souladu nejen se zákonem a stanovami družstva, ale i s tímto jednacím řádem.

II.

Ustanovení orgánů družstva

 

Čl. 3

1.             Členové kolektivních volených orgánů a individuální volený orgán jsou voleni pouze z řad členů družstva.

2.             Členem kolektivního voleného orgánu a individuálního voleného orgánu (dále jen člen voleného orgánu) může být volen jen člen družstva - pouze fyzická osoba starší 18 let, plně svéprávná.

3.             Členem představenstva a kontrolní komise může být volen člen družstva - fyzická osoba, která kromě podmínek uvedených v bodě 2. tohoto článku je rovněž bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání.

4.             Členové představenstva nebo kontrolní komise nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob se shodným předmětem činnosti nebo osoby v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstva. Členové představenstva, kontrolní komise a zaměstnanci družstva ve vedoucích funkcích mohou být členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob, jejichž společníkem, zřizovatelem, členem, účastníkem apod. je družstvo. Členové představenstva nebo kontrolní komise nesmějí být ani zaměstnanci státních a obdobných orgánů provádějících vůči družstvu kontrolní činnost, pokud jim k tomu nedá souhlas shromáždění delegátů.

5.             Členové orgánů družstva nemohou být mezi sebou manžely, sourozenci ani příbuznými v řadě přímé. Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva ani členové výboru samospráv či zaměstnanci družstva.

6.             Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.

7.             Nehodlá-li zvolený člen funkci přijmout, musí to oznámit ještě na schůzi orgánu, který jej do funkce zvolil. Byl-li členem voleného orgánu povolán ten, kdo k tomu není podle zákona způsobilý, hledí se na jeho povolání do funkce, jako by se nestalo. Ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká; zánik funkce je povinen člen voleného orgánu oznámit družstvu bez zbytečného odkladu.

8.             Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise je neslučitelná. Je-li zvolen člen kontrolní komise za člena představenstva, je povinen se na témže jednání orgánu, který jej zvolil, vzdát členství v kontrolní komisi. Neučiní-li tak, hledí se na jeho povolání do funkce člena představenstva, jako by se nestalo. Totéž platí i o volbě člena představenstva za člena kontrolní komise. Neslučitelné jsou rovněž další funkce v družstvu, při nichž by se dostala do rukou člena výkonná i kontrolní činnost v družstvu.

Čl. 4

Způsob ustanovení pomocných orgánů družstva

Způsob ustanovení pomocných orgánů družstva je upraven v části VII. tohoto jednacího řádu.

 

Čl. 5

Počet členů orgánů družstva a jejich náhradníků

Počet členů orgánů družstva a jejich náhradníků upravují stanovy družstva.

 

Čl. 6

Změny ve složení volených orgánů během funkčního období

1.             Neplní-li člen voleného orgánu řádně svoji funkci, může ho z ní odvolat orgán, který jej zvolil. Jeho funkce zaniká dnem doručení písemného odvolání z funkce, není-li stanovena lhůta pozdější. Člen voleného orgánu může být odvolán, když byl vyzván k odstranění nedostatků při výkonu funkce, a přesto tak v přiměřené lhůtě neučinil. Odvolán může být zejména tehdy, jestliže se bez omluvy nezúčastňuje práce voleného orgánu více než půl roku nebo při výkonu funkce opakovaně porušuje povinnosti člena družstva nebo voleného orgánu, anebo byl odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal proti družstvu nebo členu družstva. Shromáždění delegátů může odvolat všechny členy orgánu současně.

2.             Zemře-li člen nebo zanikne-li jeho členství v družstvu, zaniká jeho funkce smrtí nebo dnem zániku členství.

3.             Člen představenstva (kontrolní komise) může z funkce odstoupit. Jeho výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednalo nebo mělo projednat představenstvo (kontrolní komise), přičemž projednání odstoupení z funkce musí být učiněno bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání po doručení oznámení o odstoupení. Výkon funkce však končí nejpozději 3 měsíce od doručení tohoto oznámení družstvu. Jestliže člen voleného orgánu oznámí své odstoupení na jeho zasedání, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce.

4.             Členům výboru samosprávy, nebo u předsedy samosprávy, výkon funkce zaniká dnem uplynutí lhůty dvou měsíců od dojití prohlášení o odstoupení. Jestliže člen, který odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, zaniká výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce.

5.             Jestliže člen představenstva nebo kontrolní komise zemře, odstoupí z funkce, je odvolán nebo jinak zanikne jeho funkce, nastupují za něj náhradníci, jsou-li zvoleni, a to v pořadí, jak byli zvoleni. Není-li zvolen náhradník, který by se stal členem voleného orgánu, zvolí nejbližší shromáždění delegátů nového člena voleného orgánu. Neklesne-li počet členů voleného orgánů pod polovinu a nejsou-li zvoleni náhradníci, může jmenovat tento volený orgán náhradní členy do příštího shromáždění delegátů.

6.             Orgán družstva, který je oprávněn volit členy voleného orgánu nebo volený orgán, je oprávněn doplnit počet členů orgánu nebo orgán kdykoliv dodatečnou volbou, pokud není doplněn v souladu se stanovami družstva, a to včetně stanovení počtu členů voleného orgánu, pokud není tento počet stanoven stanovami.

7.             Funkce delegáta, resp. náhradníka delegáta, zaniká volbou nového delegáta, resp. náhradníka, nejpozději však posledním dnem jeho funkčního období.

8.             Funkce člena představenstva, resp. náhradníka, nebo kontrolní komise, resp. náhradníka, zaniká volbou nového člena představenstva, resp. náhradníka, nebo kontrolní komise, resp. náhradníka, nejpozději však posledním dnem jeho funkčního období, ledaže z rozhodnutí shromáždění delegátů plyne něco jiného.

9.             Funkce člena výboru samosprávy, resp.  předsedy samosprávy, zaniká volbou nového člena výboru samosprávy, resp.  předsedy samosprávy, nejpozději však uplynutím dvou měsíců od skončení jeho funkčního období.

 


Čl. 7

Odpovědnost členů volených orgánů

1.             Člen orgánu, jehož funkce zanikla, je odpovědný za řádné předání funkce, zejména je povinen odevzdat písemnosti družstva a vyúčtovat svěřený majetek družstva. O předání funkce se pořídí písemný záznam.

2.             V případě smrti člena voleného orgánu požádá družstvo o vydání písemností a převzatého majetku družstva pozůstalé členy rodiny nebo domácnosti.

3.             Po dobu výkonu funkce je člen orgánu odpovědný za řádný výkon funkce orgánu, který jej do funkce zvolil.

Čl. 8

Základní pravidla jednání orgánů družstva

 

1.             Jednání orgánů družstva spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno usnesením. Jednání je třeba vést tak, aby byl náležitě zjištěn skutečný stav věci a aby přijatá rozhodnutí byla konkrétní a přesvědčivá.

2.             Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném pořadu jednání, popřípadě o záležitostech, o jejichž projednávání se orgán dodatečně usnesl, jestliže právní předpisy nebo stanovy družstva nestanoví jinak.

3.             V orgánech družstva se hlasuje veřejně. Na tajném hlasování se může v jednotlivých případech usnést jednající orgán.

4.             Členové volených orgánů vykonávají své funkce osobně. Práva a povinnosti spojené s výkonem funkce jsou jejich osobními právy a povinnostmi.

5.             Pro rozhodování individuálního voleného orgánu družstva neplatí ustanovení čl. 8 odst. 1. až 4., čl. 10, 11, 12 a 17 jednacího řádu.

 

Čl. 9

Orgány družstva posuzují a vyřizují písemné podněty členů družstva podle obsahu podnětu, i když jsou nesprávně označeny; v případě neúplnosti vyzvou člena k jeho doplnění.

 

Čl. 10

1.             Orgány družstva rozhodují usnesením. Usnesení je přijato, hlasuje-li pro ně potřebná většina přítomných členů orgánu. Při rovnosti hlasů na členské schůzi samosprávy a shromáždění delegátů není návrh přijat. Předsedající může nechat v tomto případě o návrhu hlasovat opětovně. Při rovnosti hlasů ostatních volených orgánů družstva je rozhodující hlas předsedy orgánu.

2.             Způsobilost orgánů k usnášení, jakož i stanovení potřebné většiny členů orgánů k přijetí usnesení, upravují stanovy družstva. Pro posouzení způsobilosti orgánů k usnášení je rozhodující stav v okamžiku hlasování.

 

Čl. 11

1.             Člen orgánu družstva se podílí na jednání orgánu tím, že předkládá návrhy, vyjadřuje se k předneseným návrhům, předkládá pozměňující nebo doplňující návrhy a hlasuje o předložených návrzích.

2.             Osoba, která je oprávněna účastnit se jednání orgánu družstva s hlasem poradním, se může vyjadřovat k předneseným návrhům a předkládat pozměňující nebo doplňující návrhy.

3.             Vyjádření, popřípadě pozměňující nebo doplňující návrhy mohou být podávány nejpozději do skončení rozpravy. Hlasuje se nejprve o původním návrhu, dále o  doplňujícím návrhu a dále pak o pozměňovacích návrzích v pořadí, v jakém byly předloženy.

4.             Po skončení rozpravy formuluje předsedající, popřípadě předseda návrhové komise konečné znění návrhu usnesení.

 

 

Čl. 12

1.             Každý člen orgánu má pouze jeden hlas. Jediný hlas na členské schůzi samosprávy mají též manželé, jsou-li společnými členy družstva. Člen orgánu musí hlasovat osobně, zastupování při hlasování není přípustné. To neplatí, hlasuje-li na členské schůzi samosprávy za člena jeho zákonný zástupce (např. rodič, opatrovník apod.) nebo jím písemně zmocněný jiný člen družstva nebo jiná fyzická osoba.

2.             V představenstvu a kontrolní komisi lze usnesení přijmout hlasováním uskutečněným písemně nebo pomocí prostředků sdělovací techniky, jestliže s tímto způsobem hlasování projeví souhlas všichni členové orgánu. Pro tento případ se hlasující pokládají za přítomné.

 

Čl. 13

Jednání orgánů družstva o záležitostech členů družstva

1.             Při jednání o záležitostech členů postupují orgány družstva především v součinnosti s těmi členy, jichž se jednání dotýká tak, aby skutečný stav věci byl náležitě zjištěn.

2.             Má-li se při jednání rozhodovat o záležitostech člena družstva na základě jeho podnětu, orgán družstva přezkoumá, zda podaný podnět obsahuje všechny potřebné náležitosti. Je-li podnět neúplný, vyzve orgán družstva člena k doplnění podnětu a ve věci samé nejedná. Podnět člena družstva orgán projedná teprve po jeho doplnění.

3.             Má-li se po předchozí písemné výstraze při jednání orgánu družstva rozhodnout o opatřeních sankčního charakteru za nesplnění povinnosti člena družstva, musí být členu družstva dána možnost, aby se k zamýšlenému opatření vyjádřil. Jestliže je to účelné, může být člen přizván k projednávání věci. To neplatí při předpisu úroku z prodlení za opožděnou úhradu nájemného a poplatku z prodlení za opožděné úhrady plnění souvisejících či spojených s užíváním bytu.

4.             Člen družstva, o jehož námitkách proti vyloučení z družstva bude rozhodovat shromáždění delegátů, má právo účastnit se tohoto shromáždění pouze v té části, která se ho týká. Požádá-li tento člen o slovo před hlasováním delegátů v záležitosti podaných námitek, umožní se mu vyjádřit se a vznést obranu proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva. Na jednání shromáždění delegátů bude člen obeslán způsobem a ve lhůtě dle čl. 23 stanov.

Čl. 14

Rozhodnutí orgánů družstva

Členy družstva o přijatých usneseních shromáždění delegátů informuje družstvo
prostřednictvím úřední desky v sídle družstva a na internetových stránkách družstva. Rozhodnutí orgánů družstva, která jsou obecného charakteru a dotýkají se všech členů družstva, resp. samospráv, se zveřejňují způsobem stanoveným představenstvem družstva.

 

 

Čl. 15

1.             Rozhodnutí orgánů družstva dotýkající se jednotlivých členů družstva nebo jednotlivých orgánů družstva, se oznamují těmto členům nebo orgánům.

2.             Rozhodnutí, proti kterým jsou přípustné námitky nebo kterým se uděluje členům výstraha před vyloučením z družstva, musí být vyhotovena písemně a doručena členu osobně nebo doporučeným dopisem. Podání námitek proti rozhodnutí orgánů družstva je přípustné pouze v případech výslovně uvedených ve stanovách družstva.

3.             V písemném vyhotovení rozhodnutí orgánu družstva musí být uvedeno, kdy a kým bylo vydáno a koho se týká, rozhodnutí musí dále obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o právu podat odvolání nebo námitky. Odůvodnění není třeba, vyhovuje-li se v rozhodnutí zcela žádosti člena či se autoremedurou k námitkám člena ruší původní rozhodnutí představenstva družstva o jeho vyloučení z družstva.

4.             Doručování se řídí platnými stanovami družstva.

5.             Orgánem, který rozhoduje o podaných námitkách proti rozhodnutí představenstva v druhém stupni, je shromáždění delegátů.

6.             Shromáždění delegátů, které projedná věc v druhém stupni na základě podaných námitek, projedná věc v mezích, ve kterých se člen družstva domáhá přezkoumání rozhodnutí; tímto rozsahem je vázán. Tento orgán však není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil orgán, který napadené rozhodnutí vydal.

7.             Orgán druhého stupně odmítne námitky, které:

-    byly podány opožděně,

-    byly podány osobou, která k jejich podání není oprávněna,

-    směřuje proti rozhodnutí, proti němuž nejsou přípustné.


Orgán druhého stupně po přezkoumání napadeného rozhodnutí:

-    rozhodnutí potvrdí, je-li věcně správné,

-    rozhodnutí změní, shledá-li pro takový postup důvod,

-    nejsou-li podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu, rozhodnutí zruší.

Čl. 16

1.             Rozhodnutí, proti kterému se již nelze odvolat, nabývá právní moci dnem doručení.

2.             Rozhodnutí, které je v právní moci, je závazné a nemůže být změněno orgánem, který je vydal. .

Čl. 17

Zápisy z jednání orgánů družstva

1.             Průběh jednání všech orgánů družstva musí být zachycen v zápise, který vždy obsahuje:

a)       místo a datum konání schůze

b)      pořad jednání schůze

c)       údaje o počtu přítomných členů, přizvaných účastníků a výslovné konstatování, že schůze byla schopna usnášet se

d)      plné znění přijatých usnesení

e)       výsledky hlasování

f)       nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování.

2.                  Přílohu zápisu tvoří seznam  všech členů orgánu s uvedením, kdo z členů byl a nebyl přítomen a seznam dalších přítomných osob. Přítomnost účastníků se potvrzuje jejich podpisem v prezenční listině. Dále přílohu zápisu tvoří podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. Přílohu zápisu ze shromáždění delegátů tvoří i pozvánka na něj. V případě udělení zmocnění dle čl. 12 jednacího řádu, tvoří přílohu i tato písemná zmocnění.

3.                  Zápisy vyhotovuje zapisovatel jmenovaný předsedou orgánu nebo člen orgánu, který schůzi řídil jako předsedající. Zapisovatelem je člen orgánu, může jím být však i zaměstnanec družstva. Zápisy podepisuje předseda nebo člen orgánu, který schůzi řídil. Zápisy ze schůzí        nejvyššího orgánu družstva - shromáždění delegátů - podepisují dva zvolení ověřovatelé. Podepsaní funkcionáři svým podpisem odpovídají za pravost a správnost zápisu.

4.                  Originály zápisů schůzí všech orgánů se ukládají odděleně od ostatních písemností družstva v souladu s archivním řádem družstva. Jednotlivé listy musí být průběžně  číslovány. Předseda orgánu je povinen zajistit, aby jednotlivé listy zápisu nemohly být vyměněny.


III.

Nejvyšší orgán družstva

 

Čl. 18

Svolání a jednání nejvyššího orgánu družstva

 

1.                   Jednání nejvyššího orgánu družstva - shromáždění delegátů - svolává představenstvo. Program musí být uveden v pozvánkách, kterými se jednání svolává;  jeho obsah po odeslání pozvánek nelze měnit. Zařazování dalších záležitostí na pořad jednání shromáždění delegátů upravuje čl. 64 odst.1 a čl. 66 odst. 14) stanov. Představenstvo svolává jednání shromáždění delegátů ve lhůtách a na základě podnětů v souladu s čl. 66 stanov.

2.                  Shromáždění delegátů musí být svoláno nejpozději do třiceti dnů, požádá-li o to písemně alespoň deset procent členů družstva, kteří mají nejméně pětinu hlasů, deset procent delegátů nebo kontrolní komise. Jestliže představenstvo nesvolá shromáždění delegátů tak, aby se konalo do třiceti dnů od doručení žádosti, je osoba písemně pověřená osobami nebo orgánem, který požadoval svolání shromáždění delegátů, oprávněna svolat shromáždění delegátů sama. Členové představenstva jsou společně a nerozdílně povinni vydat této osobě na její žádost seznam členů, popř. delegátů.

3.                  Svolání jednání shromáždění delegátů kontrolní komisí, jednou třetinou členů představenstva, likvidátorem nebo delegáty zmocněnou osobou upravuje čl. 66 odst. 5) a 6) stanov.

4.                  Členové představenstva a kontrolní komise se shromáždění delegátů zúčastní ze své funkce. Pokud nebyli současně zvoleni za delegáty, mají při jednání pouze hlas poradní. Pokud požádají o slovo, udělí se jim před zahájením hlasování. Obdobná práva mají další osoby, o nichž to stanoví zákon a stanovy.

5.                  Shromáždění delegátů je usnášeníschopné, pokud je přítomna nadpoloviční většina delegátů, pokud stanovy nebo zákon nevyžadují vyšší kvórum. / či nižší kvórum . Stane-li se v průběhu jednání shromáždění delegátů neschopným usnášet se, bude jednání ukončeno. Představenstvo svolá náhradní shromáždění delegátů bez zbytečného odkladu. Náhradní shromáždění delegátů musí být svoláno novou pozvánkou s nezměněným pořadem jednání. Pozvánka musí být odeslána nejpozději do patnácti dnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění delegátů. O bodech projednaných, i usneseních k nim přijatých na původním shromáždění delegátů, předsedající schůze na náhradním shromáždění delegátů pouze  informuje  a  náhradní  shromáždění  delegátů projednává z programu pouze ty body, o nichž dosud nebylo jednáno, případně nebylo rozhodnuto hlasováním.

6.                  Usnesení  shromáždění  delegátů  je  přijato,  hlasovala-li  pro  ně  nadpoloviční  většina přítomných, vyjma případů uvedených ve  stanovách nebo v zákoně č.90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

 


Čl. 19

1.             Jednání nejvyššího orgánu družstva, svolané představenstvem, zahajuje a řídí jako
předsedající místopředseda nebo pověřený člen představenstva. V úvodu seznámí přítomné s návrhem pořadu jednání. Po schválení pořadu jednání jmenuje zapisovatele a nechá zvolit komisi mandátovou a návrhovou, ověřovatele zápisu, popřípadě komisi volební.

2.             Jednání  nejvyššího  orgánu  družstva  svolané  podle  čl.      18 odst. 2) jednacího řádu řídí svolavatelem zmocněná osoba.

3.             Komise zahajují svoji činnost na výzvu předsedajícího shromáždění delegátů. Ze svého středu určují předsedu, který za komisi jedná navenek. Komise je způsobilá se usnášet prostou většinou hlasů za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. O jednání komise se pořizuje zápis, který podepisuje předseda komise.

4.             S výsledky své činnosti seznamuje komise plénum shromáždění delegátů;  v rámci své kompetence je oprávněna předkládat plénu shromáždění delegátů k projednání podněty a návrhy, týkající se schváleného pořadu jednání a připomínky či upozornění týkající se formální správnosti průběhu jednání shromáždění delegátů.

5.             Hlasovací právo má každý delegát, jehož mandát byl ověřen. Každý delegát má jeden hlas. Musí hlasovat osobně, zastoupení při hlasování není přípustné. Hlasuje se veřejně, zvednutím mandátového lístku, pokud není rozhodnuto o tajném hlasování.

 

Čl. 20

Mandátová komise

1.             Mandátová komise ověřuje oprávnění přítomných k účasti na schůzi nejvyššího orgánu družstva. Podává zprávu o počtu přítomných podle presenční listiny a o počtu oprávněných k hlasování a dále o přítomnosti dalších oprávněných osob. Ve zprávě se mandátová komise vyjadřuje, zda je schůze způsobilá se usnášet.

2.             Komise sleduje, zda je schůze způsobilá se usnášet i v době hlasování a dbá o správnost hlasování.

 

Čl. 21

Návrhová komise

1.             Návrhová komise připravuje návrh konečného usnesení shromáždění delegátů; vychází přitom z obsahu jednání pléna, zejména z návrhu svolavatele, pozměňovacích návrhů, protinávrhů a podnětů účastníků jednání shromáždění delegátů.

2.             Rozhodnutí přijatá v průběhu jednání se stávají součástí usnesení.

3.             Členem návrhové komise s hlasem poradním je vždy člen představenstva nebo na základě rozhodnutí představenstva  určený zaměstnanec družstva.

 


Čl. 22

Volební komise a postup při volbách členů představenstva a kontrolní komise

Činnost a působnost volební komise a postup při volbách členů představenstva a kontrolní komise upravuje samostatný volební řád.

 

Čl. 23

Diskuse

1.             Diskusi řídí předsedající shromáždění delegátů.

2.             Diskuse se mohou zúčastnit přítomní delegáti shromáždění delegátů, přítomní účastníci shromáždění delegátů s hlasem poradním, přítomní účastníci shromáždění delegátů, o jejichž námitkách proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva má být rozhodováno, a se souhlasem pléna shromáždění delegátů také přítomní hosté.

3.             Přihlášky do diskuse - žádosti o vysvětlení, podněty, návrhy, pozměňovací návrhy, protinávrhy a protesty, podávají delegáti, členové představenstva a kontrolní komise zpravidla písemně přímo předsedajícímu shromáždění delegátů. V záhlaví písemného podání je nutno vyznačit, zda se jedná o žádost, ve které je požadováno vysvětlení, či o podnět, návrh, pozměňovací návrh, protinávrh či protest; podání musí být pod vlastním textem opatřeno čitelným uvedením jména a příjmení toho, kdo ho činí, a jeho vlastnoručním podpisem. Předsedající vede seznam přihlášených do diskuse a rozhoduje o pořadí diskutujících.

4.             Diskusní doba delegáta a osoby, o jejichž námitkách proti rozhodnutí představenstva bude na shromáždění delegátů rozhodováno, je stanovena maximálně 5 minut. Předsedající může diskusní dobu prodloužit maximálně o dalších 5 minut. Po vyčerpání diskusní (i prodloužené) doby může být ponecháno slovo pouze se souhlasem shromáždění delegátů. Diskusní doba účastníka s hlasem poradním je stanovena maximálně 3 minuty. Předsedající může diskusní dobu prodloužit maximálně o další 3 minuty.

5.             Diskuse končí vyčerpáním přihlášek do diskuse nebo na návrh předsedajícího rozhodnutím shromáždění delegátů.

6.             Delegát a účastník s hlasem poradním má právo přednést z místa faktickou připomínku k jednání pléna shromáždění delegátů. Faktická připomínka je omezena časem 1 minuty.

 

Čl. 24

1.             Delegáti mají právo podávat k návrhům svolavatele pozměňovací návrhy nebo protinávrhy. Za pozměňující návrh se považuje formulace, která upřesňuje znění návrhu svolavatele, aniž by jeho obsah nahrazovala. Za protinávrh se považuje formulace, která vylučuje původní návrh svolavatele a nahrazuje jej obsahově novým zněním.

2.             O pozměňovacích návrzích se hlasuje samostatně, a to v pořadí, v jakém byly předneseny.

3.             Na jednání pléna shromáždění delegátů se hlasuje nejdříve o původním návrhu svolavatele nebo o návrhu svolavatele ve znění přijatého pozměňovacího návrhu; není-li tento návrh přijat, hlasuje se postupně o jednotlivých protinávrzích. Protinávrhy jsou k hlasování předkládány v pořadí, v jakém byly předloženy; je-li některý z protinávrhů přijat potřebnou většinou hlasů, o dalších se již nehlasuje.

 

Čl. 25

1.             Představenstvo je povinno zajistit podání vysvětlení na všechny žádosti o vysvětlení k pořadu jednání shromáždění delegátů a poskytnout vysvětlení záležitostí týkajících se družstva. Informace může být zcela nebo zčásti odmítnuta jen tehdy, pokud by její poskytnutí mohlo přivodit družstvu újmu nebo jde o informaci důvěrnou anebo je předmětem obchodního tajemství družstva nebo utajovanou skutečností podle zvláštního právního předpisu. O tom, zda jde o takovou informaci, rozhoduje představenstvo. Není-li informace podána v průběhu jednání shromáždění delegátů, musí být poskytnuta písemně ve lhůtě následujících 15 dnů nebo ve lhůtěstanovené představenstvem.

2.             Delegát má právo, aby jeho rozdílné stanovisko k přijatým rozhodnutím bylo uvedeno v zápise z jednání shromáždění delegátů.

Čl. 26

Zápis z jednání shromáždění delegátů

1.             Přílohou originálu zápisu shromáždění delegátů jsou všechny písemné diskusní příspěvky (přednesené i nepřednesené), stanoviska a sdělení komisím a usnesení shromáždění delegátů. Dále zápisy z jednání komisí a zápis o volbách.

2.             Zápis z jednání shromáždění delegátů musí být vyhotoven do 10 dnů ode dne jednání, podepsán zvolenými ověřovateli zápisu. Zápis jednání shromáždění delegátů musí být do 20 dnů odeslán včetně usnesení všem delegátům.

IV.

Představenstvo

 

Čl. 27

Ustavení představenstva

1.             Členové představenstva se bezprostředně po schůzi nejvyššího orgánu družstva - shromáždění delegátů, na níž byli zvoleni, sejdou k ustavující schůzi a ze svého středu zvolí předsedu, místopředsedu a popřípadě rozdělí další funkce.

2.             Ustavující schůzi zahajuje a řídí věkově nejstarší člen představenstva. Po svém zvolení další průběh schůze řídí zvolený předseda.

3.             O průběhu schůze, o volbě předsedy a místopředsedy a o rozdělení funkcí ostatním členům   představenstva se pořizuje zápis, jehož družstvem ověřený opis je jedním z podkladů pro           zápis do veřejného rejstříku - obchodního rejstříku.

4.             Nově zvolené je i představenstvo, jehož všichni dosavadní členové byli zvoleni i pro další funkční období. Ustavující schůze tohoto představenstva k volbě předsedy a místopředsedy a ke stanovení ostatních funkcí se musí sejít i v tomto případě.

 


Čl. 28

Pořad schůzí představenstva

Návrh pořadu schůzí představenstva stanoví jeho předseda v souladu s plánem práce. Členové představenstva mohou předložit návrh na doplnění pořadu schůze.

 

Čl. 29

Jednání představenstva družstva

1.             Schůzi představenstva svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen představenstva podle zásad stanovených tímto jednacím řádem.

2.             Jednotlivé záležitosti předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, kdo je předkládá. Současně předkládá návrh usnesení.

3.             Rozpravu k návrhům řídí předsedající. Předsedající rozpravu ukončí, jestliže by její pokračování bylo neúčelné. Je-li třeba na základě rozpravy pozměnit návrh usnesení, shrne předsedající výsledky rozpravy a formuluje nový pozměněný návrh. Po skončení rozpravy dává předsedající o návrhu hlasovat. Byl-li podán v rámci rozpravy protinávrh, hlasuje se nejprve o původním návrhu, následně až o protinávrhu.

Čl. 30

1.             Představenstvo projednává záležitosti převážně podle písemných podkladů.

2.             Rozsah písemných dokladů je určován povahou předkládaných zpráv a návrhů.

3.             Návrh usnesení obsahuje znění úkolu, jméno člena představenstva (nebo zaměstnance) odpovědného za splnění úkolů a lhůtu ke splnění úkolu.

4.             Písemné zprávy podepisuje ten, kdo je předkládá, popřípadě ten, kdo je zpracoval.

5.             Písemné podklady pro jednání představenstva se členům, popř. dalším účastníkům jednání předkládají tak, aby se s nimi mohli včas seznámit.

 

Čl. 31

1.             Člen představenstva, který hlasoval proti přijetí usnesením, které bylo rozhodnutím představenstva přijato, má právo požadovat, aby jeho názor byl uveden v zápisu; v zápise bude rovněž uveden způsob jeho hlasování: hlasoval proti přijatému usnesení. To však nezbavuje člena představenstva, který tak učinil, povinnosti přijaté usnesení plnit.

2.             K průběhu jednání představenstva, popřípadě k přijatým usnesením, má právo se vyjádřit přítomný zástupce kontrolní komise. Námitky zástupce kontrolní komise proti jednání          představenstva, přijatým usnesením, popř. jeho stanovisko k průběhu jednání představenstva musí být v zápise z jednání představenstva uvedeny, a to ve formulaci, kterou zástupce kontrolní komise požaduje.

 


V.

Kontrolní komise

 

Čl. 32

Ustavení kontrolní komise

1.             Členové kontrolní komise se bezprostředně po schůzi nejvyššího orgánu družstva, na níž byli zvoleni, sejdou k ustavující schůzi a ze svého středu zvolí předsedu, místopředsedu a rozdělí další funkce.

2.             Ustavující schůzi zahajuje a řídí věkově nejstarší člen kontrolní komise. Po svém zvolení další průběh schůze řídí zvolený předseda.

3.             Nově zvolená je i kontrolní komise, jejíž všichni členové byli zvoleni i pro další funkční období.

4.             Ustavující schůze této kontrolní komise k volbě předsedy a místopředsedy a ke stanovení ostatních funkcí se musí sejít i v tomto případě.

5.             O průběhu schůze, o volbě předsedy a místopředsedy a o rozdělení funkcí ostatním členům kontrolní komise se pořizuje zápis, jehož družstvem ověřený opis je jedním z podkladů pro zápis do veřejného rejstříku - obchodního rejstříku.

Čl. 33

Pořad schůzí kontrolní komise

1.             Návrh pořadu schůzí kontrolní komise stanoví její předseda. Členové kontrolní komise mohou předložit návrh na doplnění pořadu schůze.

 

 

Čl. 34

Jednání kontrolní komise

1.             Schůzi kontrolní komise svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen kontrolní komise podle zásad stanovených tímto jednacím řádem.

2.             Podklady pro jednání schůzí kontrolní komise, zejména zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách revizích, jakož i návrhy na opatření připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří také informují komisi o průběhu prověrek a kontrol.

3.             Předkládané zprávy o prověrkách, kontrolách a revizích obsahují zejména:

a)        program prověrky

b) souhrnná zjištění o nedostatcích a jejich příčinách s uvedením za ně odpovědných osob

c) návrh opatření k odstranění zjištěných nedostatků

4.             O návrhu opatření k odstranění zjištěných nedostatků rozhoduje kontrolní komise usnesením.

 


Čl. 35

1.             Neodstraní-li představenstvo zjištěné nedostatky, je kontrolní komise oprávněna požádat představenstvo o svolání nejvyššího orgánu družstva - shromáždění delegátů.

2.             Předseda kontrolní komise jedná za kontrolní komisi a podepisuje její usnesení.

3.             Předsedu v době jeho zaneprázdnění nebo nepřítomnosti zastupuje místopředseda kontrolní komise v plném rozsahu jeho pravomoci.

 

VI.

Samosprávy

 

 

Čl. 36

Ustavení samosprávy

1.             O zřízení samosprávy, okruhu její působnosti, zařazení členů do příslušné samosprávy a svolání ustavující členské schůze samosprávy rozhoduje představenstvo.

2.             Ustavující členskou schůzi samosprávy svolává představenstvo. Musí na ni pozvat všechny členy, kteří jsou do samosprávy zařazeni. Pozvánky na ustavující členskou schůzi samosprávy se zasílají, popř. zveřejňují, nejméně 5 kalendářních dnů před konáním schůze.

3.             Na pozvánce musí být uveden program ustavující schůze.

4.             Ustavující členskou schůzi řídí pověřený člen představenstva, popř. pracovník družstva pověřený představenstvem.

 

Čl. 37

Členská schůze samosprávy

1.             Na členské schůzi samosprávy se scházejí členové družstva zařazení do příslušné samosprávy.

2.             Členská schůze samosprávy se může usnášet jen o záležitostech spadajících do okruhu působnosti samosprávy.

3.             Členskou schůzi samosprávy svolává její výbor podle potřeby, nejméně však jedenkrát do roka. Členskou schůzi samosprávy řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy, v případě, že členskou schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva. Není-li zvolen výbor samosprávy, plní úkoly v rozsahu výboru samosprávy  předseda samosprávy.

4.             Stejnopis zápisu členské schůze samosprávy předává výbor samosprávy do osmi dnů od konání schůze (poslední dílčí členské schůze) na podatelnu družstva.

 


Čl. 38

Výbor samosprávy

1.             Členy výboru samosprávy, resp.  předsedu samosprávy, volí členská schůze samosprávy z členů družstva, zařazených do příslušné samosprávy.

2.             Pokud člen výboru samosprávy, resp.  předseda samosprávy, odchází mimo okruh působnosti samosprávy, je oprávněn odstoupit z funkce člena výboru samosprávy resp.  předsedy samosprávy; jeho funkce zaniká uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení o odstoupení, nebude-li k jeho žádosti rozhodnuto výborem resp. družstvem o jiném datu zániku funkce.

3.             Bezprostředně po svém zvolení si výbor samosprávy na své ustavující schůzi zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a rozdělí další funkce.

4.             Není-li zvolen ani výbor samosprávy ani  předseda samosprávy nebo neplní-li tyto zvolené orgány své povinnosti, zajišťuje plnění jeho úkolů představenstvo prostřednictvím pověřeného zmocněnce družstva pro samosprávu. Zvýšené náklady s tím spojené se hradí k tíži hospodářského střediska příslušné samosprávy.

 

Čl. 39

Schůze a jednání výboru samosprávy

1.             Pro svolávání a jednání schůzí výboru samosprávy platí obdobně ustanovení čl. 28 a 29 tohoto jednacího řádu.

2.             Schůze výboru samosprávy svolává jeho předseda podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce.

3.             Předseda výboru samosprávy organizuje a řídí činnost výboru samosprávy a zabezpečuje pravidelný styk mezi představenstvem a výborem samosprávy. Účastní se na pozvání jednání         představenstva a jednání organizovaných představenstvem a předsedou družstva.

4.             V případě zaneprázdnění nebo nepřítomnosti předsedy výboru samosprávy jej zastupuje místopředseda nebo jiný určený člen výboru samosprávy.

5.             Stejnopis zápisů ze schůzí výboru samosprávy předává výbor samosprávy představenstvu družstva prostřednictvím podatelny družstva, a to do osmi dnů od konání schůze.

 

Čl. 40

Delegáti a náhradníci

1.             Delegáty na shromáždění delegátů a jejich náhradníky volí členská schůze samosprávy příslušného volebního obvodu z řad členů samosprávy.

2.             Volební obvody a zařazení členů do jednotlivých volebních obvodů v souladu se stanovami družstva pro stanovené funkční období a organizační zajištění voleb stanovuje představenstvo družstva.

3.             Pro volby delegáta a náhradníka delegáta a jejich odvolání platí ustanovení čl. 68 stanov.

4.             Mandátem, opravňujícím k účasti na jednání shromáždění delegátů, je písemná pozvánka.

Čl. 41

Práva a povinnosti delegátů a náhradníků

1.             Zvolený delegát má právo účastnit se aktivně jednání shromáždění delegátů, být volen do pomocných orgánů (komisí) shromáždění delegátů, vystoupit v diskusi anebo předložit písemně svůj diskusní příspěvek a požadovat zodpovězení předložených dotazů. Není-li dotaz zodpovězen v průběhu jednání shromáždění delegátů, musí být delegátovi zodpovězen písemně do 15 dnů anebo ve lhůtě stanovené představenstvem. Zvolený delegát je povinen zúčastnit se po celou dobu jednání shromáždění delegátů.

2.             Nemůže-li se z vážných důvodů delegát zúčastnit jednání shromáždění delegátů, je povinen svou neúčast včas projednat s předsedou družstva a v souladu s čl. 68 odst. 10 předat písemnou pozvánku na jednání shromáždění delegátů a zaslané materiály zvolenému náhradníkovi podle stanoveného pořadí.

3.             Mandátem, opravňujícím na jednání shromáždění delegátů, je pozvánka doručovaná zpravidla delegátům poštou na jejich adresu.

4.             Zprávy o průběhu a usnesení shromáždění delegátů předkládá výboru samosprávy představenstvo. Delegát, považuje-li to za potřebné a účelné, svolá předsedy výborů svého volebního obvodu k projednání přípravy nebo průběhu shromáždění delegátů. Obdobně tak mohou učinit i předsedové samosprávy vůči delegátovi.

5.             Pro náhradníka delegáta, který se účastnil jednání shromáždění delegátů, platí ustanovení čl. 41 odst. 1 až 4 obdobně.

6.             Za splnění povinnosti informovat o průběhu jednání a schváleném usnesení shromáždění delegátů vůči výboru samosprávy a členům družstva je považováno i zveřejnění zápisu a usnesení z jednání na internetových stránkách družstva.

 

VII.

Pomocné orgány

 

Čl. 42

1.             K lepšímu zajištění své činnosti vytvářejí orgány družstva v souladu s čl. 88  stanov své pomocné orgány, které však nemají rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil.

2.             Pro jednání pomocných orgánů platí přiměřené ustanovení tohoto jednacího řádu.

3.             Pomocné orgány jsou stálé nebo dočasné.

 


VIII.

Závěrečná ustanovení

Čl. 43

1.             Dosavadní směrnice družstva v platném znění, upravující jednací řád družstva, se zrušuje.

 

 

Vypracoval:

 Michaela Merčáková

Datum vydání směrnice:

 28. 2. 2023

Schváleno dne (orgán):

 7. 3. 2023, představenstvo

25.5.2023, shromáždění delegátů

Účinnost od:

 1. 6. 2023